Úvod » Klasická literatura » Broučci


        

Broučci

Jan Karafiát

skladem

 

Skladem: 3 ks
Dostupnost: skladem
naše cena bez DPH : 62 Kč
naše cena s DPH (10 %):
68 Kč

do košíku:
  ks  

Kompletní specifikace

Vazba: brožovaná

Formát: A5

Počet stran: 68

Vydání: 1

Rok vydání: 2007

ISBN: 9788073990169

Kniha pojednává o rodince broučků, která je však paralelou k podobě rodiny ze světa lidského v 19. století. Brouček se z nezbedného věku dítěte dostává přes různé nesnáze, dobrodružství až k odpovědnosti, svatojánskému svícení – službě lidem, nebo k zakládání vlastní rodiny. Kniha je plná postav s výstižnými charaktery: za všechny jmenujme přísnou Janinku, starostlivou maminku či Broučkovu milou Berušku.

Tradiční kniha české literatury pro děti od Jana Karafiáta byla četbou už našich prababiček a pradědů a její kouzlo přetrvává dodnes.

Ukázka z díla:

Broučci

Slunko bylo u samého západu a svatojánští broučci vstávali. Maminka už byla v kuchyni a vařila snídani. Tatínek už také nespal. Ležel ještě v posteli a hezky si hověl. Brouček pak přelezl ze své postýlky na maminči­nu – tam se pěkněji spalo – lehl si pěkně na zádeč­ka, zdvihl všecky nožičky do povětří a počal se houpat: houpy, houp, houpy, houp. Ale najed­nou se to jaksi moc rozhoupalo, houpy, houp, a už ležel Brouček na zemi a křičel, co mu jen hrdlo stačilo.

Tatínkem to trhlo, takže byl všecek polekaný: „Zatrápený Broučku, copak musíš tak křičet?“ – „Ale tatínku, když jsem se tak udeřil!“ – „A jak­pak?“ – „I já jsem spadl z postele.“ – „Tak sis měl dát pozor!“ – „Ale když ono mě to přece bolí.“ – Maminka už měla zatím snídani hotovou a šla je budit. „Vstávejte, vstávejte, slunko již zapadá, budeme snídat. A copak ty, Broučku, už pláčeš? Sotvas oči proloupl!“ – „Ale když já jsem se tak udeřil a tatínek chce, abych nekřičel.“ – „I jen pojď! Dřív než kočička vejce snese, všecko se ti zahojí. Zatím se pěkně umejeme a budeme sní­dat. Pojď!“

A šli. Maminka Broučka pěkně umyla, Brou­ček přistavil ke stolu židle a maminka už nesla polívčičku na stůl. Sedli si, sepjali nožičky a tatí­nek se modlil:

 

Ó náš milý Bože,

povstali jsme z lože

a pěkně tě prosíme,

dejž, ať se tě bojíme,

bojíme a posloucháme,

a přitom se rádi máme.

...

 

Y2NmNDNjO