Volací znak Salakuška

Martin Káňa


  • EAN/ISBN: 9788026051985
  • Vazba: lepená vazba - paperback
  • Formát: C5
  • Počet stran: 572
  • Rok vydání: 2013
  • Vydání: 1.
  • Jazyk: čeština
  •  
  • Brno: na objednávku (do 14 dnů)
  • Olomouc: na objednávku (do 14 dnů)
  • Liberec: na objednávku (do 14 dnů)
KNIHA  
517,00 Kč vč. DPH
ks vložit do košíku vložit do košíku


Zkušenosti z II. světové války drasticky ukázaly na nebezpečí a důsledky útoku nepřítele ze vzduchu a současně podtrhly význam obrany proti němu. Již v průběhu minulé války bylo zkonstruováno zařízení pro radiové zjišťování a měření vzdálenosti letounů – radar. Těmito úvodními větami začíná první zápis v kronice jednoho z radiotechnických praporů, které v tehdejším Československu vznikly v roce 1961, rozdělením původních radiotechnických pluků. Vzpomínková kniha o historii a činnosti radiotechnického vojska v Čechách přináší pohled do jeho budování z počátků padesátých let minulého století, kdy tento druh vojska tvořila převážně hlásná služba založená na systému vidových hlásek, postupně doplňovaná o systém radiolokačních stanic, transformovaných na radiotechnické hlásky, jejichž počet se postupem času zvyšoval, až vyústil v roce 1961 v reorganizaci a vznik samostatných radiotechnických praporů. Nelehkou situaci radiotechnického vojska v systému protivzdušné obrany státu ilustrují vzpomínky jak vojáků z povolání, tak vojáků základní služby. V knize jsou uvedena fakta o budování jednotek, útvarů, o systému vidových hlásek, o narušeních našeho vzdušného prostoru, doložená přepisy protokolů, výňatky z rozkazů atd.

Koncept knihy je sestaven z kapitoly o budování vojska v letech 1950 až 1961, dále samostatnými kapitolami o šesti radiotechnických praporech (51. až 56. rtpr), jednom provozním praporu (33.provpr) a historii 3. radiotechnické brigády Chomutov. Každá kapitola obsahuje podrobné popisy od vzniku útvarů v roce 1961 až do ukončení jejich činnosti v roce 1994 (u bývalé brigády až do roku 2003). Kniha je doplněna jednoduchými nákresy jejich týlových a bojových částí, seznamy radiolokátorů, seznamy velitelů jednotek, velitelů útvarů a náčelníků štábů. Jedna z kapitol se  zabývá i ostrými bojovými střelbami v Ašuluku v roce 1982. Nechybí slovníček pojmů a vojenský žargon. Poslední kapitola popisuje stav posádek dnes.

Autor byl příslušníkem bývalého 52. radiotechnického praporu Stod, kde v letech 1990 až 1992 sloužil jako voják základní služby. V přijímači v Třeboni byl vyškolen pro funkci Operátor radiolokačního dálkoměru, ale po příchodu k základnímu útvaru ve Stodu začal sloužit na štábu útvaru, nejprve jako Písař na Obyčejné spisovně a posléze se přesunul na evidenci útvaru jako Pomocník náčelníka štábu pro evidenci. Před koncem své vojenské základní služby v roce 1992 dostal nabídku pokračovat jako voják z povolání v další činné službě na evidenčním oddělení, když se složení štábu útvaru vrátilo k původnímu uspořádání, které dříve fungovalo do roku 1977. Nabídku ale nevyužil, ač o tom dlouze uvažoval. O dva roky později byl útvar zrušen. Od návratu z vojny bydlí stále v Bohumíně a pracuje jako IT specialista pro zahraniční počítačovou firmu.

  • Současná literatura
  • Literatura faktu
  • Vojenská literatura
  • Doporučujeme
vložit do košíku
517,00 Kč
Volací znak Salakuška
Volací znak Salakuška
Martin Káňa